--- Můžete mi něco v krátkosti o tomto plemeni napsat? Neustále uvažuji, co mám pořídit přítelkyni. Bude to do domku se zahradou. Ten bude ale dokončen na jaro příští rok. Ale už dnes pomalu vybírám vhodné plemeno. Zajímá mne zdraví, povaha (uštěkanost), pes nebo fenka, cena. Předem Vám děkuji. ---

Pomeranian / trpasliší špic je maličký společník. Váha dospělého je kolem 2 - 3 kg a výška 22cm podle evropského standardu, pomeranian podle USA je zhruba do velikosti 28 cm, což je u nás už ráz malý špic. Díky jejich chlupům vypadají větší než ve skutečnosti jsou. Tím že jsou malí ale nechci říct, že by nebyli sportovně založení. Rádi běhají venku, jsou hraví, veselí... celodenní pěší výlet by zvládli bez potíží. Některé z nich by jistě bavily i agility. Ale když se chce páníček válet na gauči, oni budou spokojení také.

Co potřebují:
jsou to psi pouze do bytu. Jejich srst stačí vyčesat jednou týdně kvalitním kartáčem, trvá to asi 10minut. Samotnou mne jejich snadná úprava srsti kdysi překvapila. Pravidelně se nekoupou ani není vhodné je stříhat úplně na krátko (>> více o střihu na "Boo" <<). Kožíšek má u pejska svůj význam a není jen na okrasu. Móda by nikdy neměla zvítězit nad pohodou a v našich klimatických podmínkách i nad zdravím psa.
      Línání sedačky a koberce nijak zvlášť nepostihuje. Pokud se o srst staráte, skoro všechna odumřelá zůstane v kartáči.

      Trochu střihové úpravy je u dlouhosrstého pejska třeba, není to však nijak složité. Zvládnete to sami doma. Zastřihují se chlupy na ouškách a na tlapkách. Občas je potřeba zastřihnout drápky. Na výstavu to chce jinou střihovou přípravu, s tím vám ale dobrý chovatel ochotně pomůže.

Povaha:
jsou to veselí komedianti. Mají sklony hlídat, ale pak návštěvu vítají a chtějí si hrát. Uštěkanost je stejná jako u ostatních malých plemen, a dobře korigovatelná. Pokud budete důslední, není problém malému štěndu vysvětlit, že štěkat prostě nebude.

Zdraví:
obecně si troufám říct, že z miniaturních plemen jsou jedni z nejzdravějších - sama jsem si je vybrala i podle tohoto kritéria. Avšak to platí za předpokladu, že si velice pečlivě vyberete svého chovatele a zjistíte si alespoň základní problematiku chovu malých plemen. Zjednodušeně řečeno, své šance na zdravého psího kamaráda můžete hodně zvýšit tím, že si vyberete štěňátko, jehož rodiče a prarodiče byli na zdraví chovateli testováni.
 
     Jako každé miniaturní plemeno, mohou mít špicové problém s luxací patelly (čéšky; značeno PL), je to problém kolen na zadních nohou psa. Pro chovnost v ČR do nedávna nebylo potřeba vyšetřovat, ale test je snadno dostupný - neexistuje důvod proč vyšetření neudělat, pokud je pes zdravý a v pořádku. Stupně jsou 0-4, luxace patelly se projevuje tím, že pejsek může kulhat. Nula je lékařsky úplně zdravá nožička, jednička a dvojka znamená, že takto malý pejsek většinou nemá žádné problémy. Stupně 3 a 4 ale mohou znamenat nutnost operace. Dědičnost není úplně jednoduchá, to by bylo na dlouhou odbornou studii. Přesto, po vyšetřených rodičích máte mnohem větší šanci, že se nevyskytne nepříjemné překvapení v podobě nemocného psa.
 
     S kulatou hlavičkou souvisí problém s fontanelou (nesrostlé lebeční švy). Ideální je, když fontanela není, nebo je malinká a brzo zaroste. V tomto ohledu jsou fontanely podlouhlého tvaru o šířce kolem 2 mm poměrně bezpečné a brzy mizí. V dospělosti po nich nic nezbude.
     Bylo by ale naivní si myslet, že kulatá dírka do hlavy o rozměrech třeba až 10 x 10 mm někdy opravdu zaroste. Pamatujte na to, pokud hledáte štěně do chovu. Pokud hlavička nesroste, pes je vyřazen z chovu a při opravdu veliké fontanele hrozí úraz mozku při nárazu na plochu hlavy nekrytou kostí.
 
     Občas se stane, že chybí řezák nebo mají nevhodný skus, pejskovi nesestoupí varlátko. Takováto zvířátka nebývají uchovněna, ale nijak je to v životě neomezuje. Pokud chcete pejska jen jako společníka a neplánujete chov, takový pejsek je volba pro vás.

Pejsek nebo fenka:
u tak malého plemene je to jedno. Navíc špicové jsou hodně společenští, snáší se dohromady psi se psy, i fenky s fenkami. Jen pejsek a fenka je kombinace, která se musí hlídat v době hárání. Hárají 2x-3x ročně takže to znamená na tuto dobu je držet odděleně. A to je docela náročné.

Cena:
se pohybuje podle kvality odchovu a vzhledového typu. Bohužel, průměrně se rodí pouze 2 štěňátka na jeden vrh, takže jejich cena je poněkud vyšší. I když v porovnání s jinými miniaturními plemeny (jorkšír, čivava), asi to vyjde skoro na stejno.
       Počítejte s cenou mezitypu od 20 000 Kč výše za mazlíčka. Čím lepší pejsek, tím vyšší je jeho hodnota.
       Kvalitní pomeranian na chov vás vyjde bez problémů i na 2000 nebo 3000 EUR (nad 50 tisíc Kč).  >> Více o cenách. <<

Trpasličí špicové jsou jedním z nejmeších plemen co existují. Menší než kočka. Pak je samozřejmě varianta malý špic, 23-29cm. Trošku větší, trošku početnější ráz. Cena malého špice s PP je zhruba od 6000 Kč nahoru, pokud natrefíte na exterier pomeraniana ve velikosti malý špic, opět je to o něčem jiném.
      Pokud chcete kamaráda k menším dětem, vyberte si raději malého špice, který svou konstitucí není až tak křehký jako trpaslíček.

       Trpasličí špic nebo pomeranian?
Pomeranian / Trpasličí špic - což je zápis který najdete v každém českém průkazu původu - má několik vzhledových "variant". Aktuální skutečnosti spíše odpovídá rozdíl pejska vhodného k výstavám a pejska vhodného na mazlíka. Setkáte se tedy se "starým typem" německého špice - ten má méně chlupů, delší čumáček, trošku ostražitější povahu. Prostě zmenšenina větších rázů špiců, která už dnes na mezinárodních výstavách nemá moc šancí. Dnešní "výstavní typ" - to jsou chundelatí medvídci a většinou povahově extroverti.
      A jak už to tak bývá, většina je někde mezi tím (mezityp) a každý si může naštěstí vybrat to, co mu vyhovuje - jak pořizovací cenou, tak péčí o srst, tak vzhledem. Stejně tak si můžete vybrat, jak velkou střihovou úpravu budete na výstavách zkoušet. Pokud se vám líbí oba rodiče, bude se Vám líbit i jejich potomek.

Jak odpovědět těm, kteří chtějí pomeraniana a nic jiného? Snad jen aby šli na google a zobrazili si obrázky pod tímto slovem. Anglicky mluvící svět nezná plemeno Zwergspitz (tj. Trpasličí špic), zná jen Pomeranian. A tak pod slovem pomeranian najdete obrázky, které byste v česku označili "klasickým" německým špicem - jedná se o exterierově méně kvalitní pomeraniany, štěňata s PP (např. AKC registered, tj. s rodokmenem z USA) vhodná většinou pouze jako domácí mazlíčkové.
     Z technického hlediska vznikl rozdíl tak, že v Evropě je garantem chovu psů s PP organizace FCI a v USA je to AKC, v Kanadě CKC, atd... tyto organizace spolu spolupracují a vzájemně si uznávají rodokmeny, ale jsou na sobě nezávislé - proto existují různé standardy, které se od sebe samozřejmě liší. Z této situace - a pochopitelně i historickým vývojem - vznikají jako by názvem dvě plemena, ale opět sloučena pod jedno.
     Pomeranian importovaný do Evropy se stává podle FCI trpasličím špicem, pokud je moc velký, tak špicem malým a v těchto kategoriích se uchovní a vystavuje. Trpaslíček nebo malý špic dovezený do USA by se naopak stal Pomeranianem, i kdyby odpovídal "starému německému typu" špice.

     Mohu tedy k výběru štěňátka poradit to, že potomek většinou vzhledově odpovídá oběma rodičům a ostatním blízkým příbuzným. Vzhled pejska zákonitě odpovídá průměru v rodině - tedy pokud je rodokmen vyrovnaný, pak je to rodokmen dobrý a většinou se nedočkáte nepříjemného překvapení v exterieru. Je nutné se dívat i na sourozence psů obsažených v rodokmenu.
      Zjednodušeně řečeno: Nečekejte, že po podprůměrné mámě a špičkově vypadajícím otci budou všechna štěňata vypadat jako otec - většinou budou o něco lepší než matka.
      Stejně tak si uvědomte, že čím kvalitnější pes, tím byly náklady na jeho odchov vyšší a proto bude exterieru odpovídat i jeho cena. Ne každé předražené štěně je kvalitní, ale zase si nemůžete myslet, že bez ohledu na rodokmen Vám z levného štěňátka vyroste to samé jako ze štěněte za 2000 nebo 3000 EUR. Moje kamarádka k tomu měla velmi výstižný výrok: "Lidi by chtěli Ferrari za cenu trabanta."

Barvy:
jsou jakékoli si vymyslíte. Nejčastěji oranžová, oranžová s černým melírem (tzv. orange-sable), černá, vzácněji krémová, krémová s černým melírem (creme-sable), black&tan (černá se znaky), strakatí (bílá s barevnými plotnami), bílí, hnědí a u exterierově kvalitního pomeraniana velmi vzácní vlkošedí. Na některé barvy se musí zkrátka počkat, než se narodí.

Ráda odpovím i na Vaše další otázky.

Spoustu informací naleznete i na stránkách www.spicove.cz (tady se podívejte na barvy do Fotogalerie) a stránkách chovatelského klubu www.spic.cz

S pozdravem