Se zájemci o pomíky je někdy zábava. Možná jste si všimli, že občas napíšu, že nenabízím štěňátko k malým dětem nebo třeba do smečky. Je to proto, že fyzické dispozice člověk neukecá, i kdyby nakrásně chtěl. Jak je to tedy s dětmi a pomíky? Jsou vhodní do rodiny s dětmi?

Ano, a ne. Záleží na dětech, na tom, zda se umějí k pejskovi chovat, na tom, jaké jsou celkové okolnosti v rodině.
I NA TOM, JAK VELKÉ JE KONKRÉTNÍ ŠTĚNĚ.

Chov a výstavy jsem teď záměrně nechala stranou, o tom dnešní povídání není.

Víte, je strašně „jednoduché“ prodat, neptat se a sebrat peníze. Další odškrtnutá položka na seznamu. Ale přesně tak zjistíte, zda skutečně kupujete od chovatele, kterému na psu záleží – a nebo jen od načančaného (pře)prodejce. Chov živých tvorů nesmí být jen o penězích a PRVOTNÍ PRIORITOU BY MĚL BÝT DOBRÝ A PŘIMĚŘENÝ DOMOV PRO KONKRÉTNÍ ŠTĚNĚ.

Proto, pochopte, že když chovatel někdy odmítne prodat nebo s Vámi chce prvně podrobně mluvit, je to hlavně pro Vaše dobro. Neprodá proto, že ví, že nebudete s pejskem spokojeni a pejsek nebude spokojený u Vás. Protože prostě – a budu se klidně opakovat – fyzické dispozice člověk neukecá, i kdyby nakrásně chtěl. Na každodenní život se musíme dívat jako na realitu, ne jen růžovými brýlemi.

Když tedy vezmu v potaz štěně pomíka, u kterého budu v předpokládat v dospělosti vzrůst 18-21 cm a váhu od 1,5 do 2,5 kg, můžeme se na to společně podívat takto:

Drobný pomík k dětem ANO:
* Děti jsou starší, minimálně kolem 10-ti let a více.
* Děti jsou mladší, ale máme/měli jsme podobně malého pejska – a tak se k němu rozhodně umí chovat. Jsme zkušení kynologové.
* Pejska si pořizují především dospělí členové domácnosti, pro sebe – rozhodně ne pro děti.

Drobný pomík k dětem NE:
* Děti jsou maličké, máme batole a předškoláčka. Doporučili nám k nim malého pejska.
* Bude to náš první pejsek.
* Dceři je 6 let a strašně moc chce kamaráda.
* Dceři je 10 let a chce s pejskem běhat agility.

Spadáte do kategorie „...NE“? Tyhle případy se dají shrnout jednoduše: „...ale když my ho tak strašně chceme, proč nám nechcete prodat?“ Ano, já to jako chovatel dobře chápu, chápeme to všichni chovatelé. Rozumíme tomu. Ale chápejte i to, jaký život nabídnete malému křehkému zvířátku, které se v některých případech ani nenaučí samostatně pohybovat na schodech.

Musíte se tedy pomíka vzdát? Odpověď je také NE. Nemusíte se vzdávat ničeho, ale upravte své požadavky přiměřeně svým možnostem. Pořiďte si malého špice, nebo pomeraniana který stejně jako jeho menší kolega zcela splňuje standard a bude mít alespoň 3 kg a 22 cm, nebo který v dospělosti přeroste svou hranici danou standardem. I přerostlá štěňata existují, čas od času se narodí v každé chovatelské stanici a hledají milující domov.

Ano, chápu, větší pomík možná není TEN pomík, jakého jste chtěli. Není to ta plyšová mini panenka, co sedí a kouká. Ale věřte, že radost ze společných zážitků a spokojeného soužití je mnohem důležitější, větší a trvalejší než „značková nálepka“.

Větší pes bude excelovat při sportu, klidně to dotáhne na A3 agility. Bude si s Vašimi dětmi hrát. Bude s Vámi chodit několik kilometrů lesem na nedělních rodinných výletech. Bude srdcem Vaší domácnosti – a bude jím proto, že je toho fyzicky schopen. A třeba jen díky tomu, že nebude tak maličký, jak jste původně chtěli.

PS: Většina mých odchovů je v rodinách s dětmi - ale přesně tam, kde jsem cítila, že se o tom dobře přemýšlelo předem.
       O tom to celé je - vhodné štěně musí jít do vhodné rodiny, jedině tak budou všichni spokojeni.

Velikostní rozdíl mezi dvěma brášky z jednoho vrhu: